THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nebývá pravidlem, že by kapela, mající na svém kontě už poměrně velkou řádku dlouhohrajících nahrávek, nechávala své posluchače v očekávání věcí příštích. BLUT AUS NORD jsou však jedni z těch, kteří zatím snad ještě nikdy nezklamali, a u nichž se napjaté vyčkávání skutečně vyplatí. Jejich styl se v průběhu let proměňuje, morfuje a přitom stále zůstává jedinečným. Je pochopitelné, že přijít s novými a neočekávanými prvky ve vlastní tvorbě (stejně jako v každé nové recenzi na tuto kapelu) je po těch letech poměrně obtížné, avšak trio z Dolní Normandie (nebo snad už jen Vindsvalův sólo projekt?) se dokáže s grácií přenést i přes tento poměrně podstatný detail. Což znamená, že navzdory drobným zakolísáním je každý nový celek (rozuměj nahrávka) hodně působivý a velice charismatický.
Takový je i třetí a závěrečný díl série „777“ (a desátý celkově). Kapelu opětovně představuje v odlišném světle a byť se některé užité momenty mohou zdát povědomými, celková kvalita a atmosféra zůstává na nadmíru vysoké úrovni. Co by za to mnozí jiní dali.
Dokonce bych se nebál tvrdit, že „Cosmosophy“ představuje kvalitativní vrchol celé trilogie a také jednu z nejmagičtějších nahrávek kapely. Přitom stačí tak málo: prosvětlit svůj tradiční styl fantastickými melodiemi a čistým vokálem. Dokonale se tyto atributy promítají ve skvostné „Epitome XVII“, která je jednou z nejlepších, jaké kdy BLUT AUS NORD stvořili, a na níž je nejlépe patrno, jak se na této nahrávce Francouzi vzdalují black metalu a pohybují se někde v oblastech éterické, přitom však nikoliv plytké tvorby. Vindsval již nejednou prokázal, že krásné melodie stvořit umí (kdo slyšel např. „Memoria Vetusta II“, může souhlasit), byť tyto byly často skryty v disonantní a psychedelické změti. V souvislosti s potlačením blackmetalového zvuku se tak nyní dostávají na povrch v čisté, až panenské podobě, díky čemuž se poslech nahrávky rovná velice příjemnému zážitku.
„777 – Cosmosophy“ je tak díky své atmosféře fantastickým soundtrackem pro okamžiky, kdy se podzimní den v hornaté krajině chýlí ke konci, přichází šero, ochlazuje se, objevuje se mlžný opar a přitom jsou v dáli vidět červánky a poslední paprsky zapadajícího slunce. Dosti nostalgická nahrávka.
Na této nahrávce se BLUT AUS NORD vzdalují black metalu a pohybují se někde v oblastech éterické, přitom však nikoliv plytké tvorby. Dosti nostalgická nahrávka.
8,5 / 10
Vindsval
- vše
1. Epitome XIV
2. Epitome XV
3. Epitome XVI
4. Epitome XVII
5. Epitome XVIII
Disharmonium - Undreamable Abysses (2022)
Hallucinogen (2019)
Deus Salutis Mea (2017)
Memoria Vetusta III: Saturnian Poetry (2014)
777 - Cosmosophy (2012)
What Once Was... Liber II (EP) (2012)
777 - The Desanctification (2011)
777 - Sect(s) (2011)
What Once Was... Liber I (EP) (2010)
Memoria Vetusta II: Dialogue With The Stars (2009)
Dissociated Human Junction (split) (2007)
Odinist: The Destruction Of Reason By Illumination (2007)
MoRT (2006)
Thematic Emanation Of Archetypal Multiplicity (EP) (2005)
Decorporation... (split) (2004)
The Work Which Transforms God (2003)
The Mystical Beast Of Rebellion (2001)
Memoria Vetusta I: Fathers Of The Icy Age (1996)
Ultima Thulée (1995)
Vydáno: 2012
Vydavatel: Debemur Morti Productions
Stopáž: 45:55
Album, ktorý čerpá z melodického odkazu na "Memoria Vetusta II". Ako celok tak séria "777" plynule metamorfuje cez všetky formy kapely až k záverečnému uvoľneniu, ktoré si svojim spôsobom vychutnávam najviac. Vypočutie všetkých albumov trilógie postupne za sebou dokonale definuje výnimočnosť obsahu a formy BLUT AUS NORD s osobitým miestom na scéne, aj tentokrát bez vyložene slabého počinu.
Po poslechu prvních dvou dílů a analýze poměru jejich vzájemného vyznění zbyly k řešení dvě možnosti: buď se závěrečný díl vrátí k agresivitě jedničky anebo se bude pokračovat v dalším rozvolnění atmosféry. Nyní už víme, že "bé" je správně. Ale i tak se tvářím překvapeně, neboť např. čisté vokály jsem si v takové míře v podání BLUT AUS NORD doposud nějak nedokázal představit. Nu všechno je jednou poprvé a většinou to bývá i příjemné. Hezký chill out.
-bez slovního hodnocení-
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.